Čistírna 3 – Den šestý

[LaundryBoy]

Pátek, 21. srpna

„Koukám, že budeš potřebovat čisté prostěradlo,“ řekne Luisa, jakmile otevřu oči. Pořád jsem v objetí Vojty a Pavla, kterým probuzení trvá déle než mně. Pomalu otevírají oči a jejich penisy ze mě až teď vyklouznou, měkké, ulepené a totálně vyždímané. Z kundy se mi vyvalí záplava Vojtova sperma a zvětšuje louži, kterou jsme vyrobili během noci. Luisa nás sleduje, jak se otíráme a upravujeme a mlčí, což může znamenat jediné – malér. To se ukáže vzápětí.
„Ani se neoblíkejte, hned po snídani se jdete koupat,“ zavelí Luisa a vystrkuje nás na chodbu. Ještě na záchodě ze sebe vytlačuji i Pavlovu nadílku a připojuji se k ostatním.
„To budeme u snídaně nahatý?“ pronese Vojta.
„No co, děláš, jakoby tě tu ještě nikdo nahýho neviděl. Na chodbě se potkáváme se zbytkem osazenstva klučičího pokoje včetně Lenky a Leony. Také oni na sobě nemají krom sandálů jediný kousek oblečení. V jídelně jsme okamžitě středem pozornosti, zvláště naše zarudlé a nateklé genitálie. Na všetečné dotazy však odpovídáme jen mlčením a tajemnými úsměvy. Hned po snídani jde zbytek osazenstva na hřiště, zatímco nás devět vychovatelky vedou do haly s pračkami.
„Jak dlouho tu budeme?“ ptám se Luisy. Teď se pro změnu tajemně usmívá ona.
„No, ostatní sem přijdou v deset a prát se budou až do oběda, takže vy tu budete do deseti a pak taky až do oběda.“
Koukám se na hodiny na zdi. Máme osm ráno, takže…
„To se budeme prát čtyři hodiny v kuse?“ vyjeveně se ptám.
„A čemu se divíš? Celou noc jsi strávila s kluky v sendviči, takhle ulepeni od potu jinam ani nemůžete. Tak šup dovnitř!“ pobídne mě. Tak trochu jsem doufala, že tam nebudu sama a samozřejmě jsem se spletla - každý máme svou pračku, větší či menší. Mně samozřejmě přidělují tu nejmenší, ve které mohu být jen ve skrčené poloze. Ani si netroufám hádat, jaký program mi Luisa nastaví, ale asi to nebude žádný med. I po celonočním sexu znovu začínám být vzrušená a docela se i těším, až budu zase čistá. Luisa zavírá poklop a pračka se rozběhne. Už od začátku se se mnou nijak nemazlí. Hladina dosahuje do poloviny bubnu a ten jde do otáček. Opakuji si zkušenosti ze včerejška a přestávám myslet na cokoliv důležitého, jen nechávám pračku, aby se mnou dělala, k čemu je určena. Díky otáčkám a pěně není vůbec vidět ven a přes sklo jen matně prosvítá těch pár zářivek z haly. Přestávám vnímat i čas, jen si občas všimnu změny v pracím programu. Nejdřív si užívám šplouchání vody všude kolem sebe, ale když hladina stoupne ještě víc a pračka se mnou točí dobrých pět minut v kuse, musím si hodně dávat záležet na tom, kdy se mohu nadechnout. Když se mi asi počtvrté vymění voda, všimnu si, že ostatní už také přišli zvenčí na svou očistu. Takže ještě dvě hodiny. Ty se však ukážou jako pěkně drsné. Otáčky nezpomalují, ale zdají se mi jako nekonečné, bez přestávky, bez oddechu. Pračka se mnou nemá slitování a pere mě snad půl hodiny v jednom směru, pak teprve přijde pár sekund pauzy a další půlhodina opačně při dost vysokých otáčkách. Je to náročné a chvíli mi trvá, než si zvyknu na tak intenzivní mytí. Do toho začnu myslet na Vojtu a ostatní, jak to asi zvládají oni, a napadá mě, že bych si taky z kundičky měla pořádně vypláchnout jejich sperma. Nakonec se z toho začnu dráždit a než celé praní skončí, stihnu se ještě dvakrát uspokojit. Když mě konečně Luisa pouští ven, chvilku mi trvá, než rozhýbu své ztuhlé nohy.
„Tak se ukaž,“ řekne a celou mne prohlédne, jestli očista splnila svůj účel. Musím se před ní několikrát nahá otočit, aby byla naprosto spokojená, což podle všeho je, protože na oběd už mohu jít oblečená.
Tu chvilku polední pauzy s Lenkou využíváme k tomu, abychom alespoň trochu dohnaly tu divokou noc. Odpolední program totiž má být věnován výuce sexu jako takového. Tedy, ne, že bychom se potřebovaly v tomhle ohledu nějak vzdělávat, ale člověk nikdy neví, čemu novému se může přiučit a navíc to bude další možnost si zašukat.
Ve třídě to dnes vypadá jinak. Lavice i židle jsou odsunuty ke stěnám a místo nich jsou na zemi do dvou půlkruhů položeny tlusté pěnové karimatky, každá vybavená polštářem a bobíkem k sezení. Spolu s Vojtou si stihneme vybrat jedno ze vzdálenějších míst, protože na ty přední, kde budou přímo před Terezou, se nikomu moc nechce. Nastalou tlačenici Terka vyřeší přímo Šalamounsky.
„Ti zkušenější dozadu, méně zkušení dopředu,“ zavelí, z čehož plyne, že blíž k sobě chce mít holky s červenými náramky. Koneckonců nikdo z nás nezůstane bez dozoru, protože na bobíky se usazují naše asistentky. Luisa je s Lenkou a Pavlem a u mě a Vojty sedí Marie. Terka zahajuje výklad o sexu, co se při něm děje, co po něm vzniká a k čemu je dobrý, což ve všech kromě pubertálního smíchu a narážek vzbuzuje i otázky.
„Takže to už některé z nás už mohou být těhotné, když to tu provozují od začátku, ne?“ ptá se Lenka. Je mi jasné, že zrovna ona má obavy, když už je jí čtrnáct a na rozdíl ode mne má pravidelnou periodu.
„Tady nemusí žádná z vás mít strach. Hned první den jste všechny dostaly jednorázovou antikoncepční injekci, aby se tu něco takového nestalo,“ odpoví Terka a Lence se znatelně uleví. Pak už přichází praktické ukázky. Nejprve se máme naučit líbání, což prý sexu předchází. Zatímco mně a Lence s kluky to jde skoro samo, tak mladší páry se očividně nikdy nelíbaly.
„Lucko, Vojto, vás jsem už v prádelně viděla krásně se líbat, předveďte to nám všem,“ pobídne nás Tereza. Všichni se na nás otočí, někteří si dokonce stoupnou, aby lépe viděli, což mě samozřejmě znervózní. Pak se ale zadívám Vojtovi do očí a jeho úsměv všechnu nervozitu odvane jako vítr podzimní listí. Vidím jen jeho a na jeho sladké rty se těším jako na sladké lízátko. Koutkem oka vidím všechny oči, upřené jen na nás, dokonce i Lenka a Pavel nás sledují. Jen ať vidí, jak to vypadá, když se dva milují. Pak mi v hlavě cosi secvakne. Já ho miluju, miluju ho, miluju! Opakuji si ta slova pořád dokola a vše, co do sebe včera večer začalo zapadat, konečně sedne na své místo, jako kdyby to tam vždycky patřilo. Bez dalšího otálení se přisaju k Vojtovým rtům a ten můj polibek opětuje. V mé hrudi vybuchne něco nepopsatelně krásného, vnímám ho snad všemi svými smysly, včetně sluchu, jakoby i tlukot srdce v mých uších byl jeho. Oba si klekáme proti sobě a pevně se objímáme, Vojta mě drží kolem pasu a zad, já si zase tisknu jeho hlavu ke své a vískám mu vlasy. Většinou mám zavřené oči, ale když je na chvilku otevřu, vidím jak ostatním úžasem spadly brady, dokonce i vychovatelkám svítí oči. Jen ať závidí.
„Skvělé,“ pochválí nás Terka, „ a teď ještě ukažte, jak to děláte s jazýčky,“ pokyne nám. Nerada se nechávám vyrušovat, ale nejsme tu jen sami pro sebe, nýbrž i pro ostatní, že? Otevřu víc pusu, lehce se od sebe s Vojtou vzdálíme a předvádíme pravý odhalený francouzák, což Tereza působivě komentuje.
„Všimněte si, jak se jejich jazyky spolu mazlí, vypadá to skoro jako tanec, nemyslíte? Je to část předehry, která obvykle vede k sexu jako takovému. Líbající se dvojice už během líbání bývá vzrušená.“
Vojtovu erekci už nějakou chvilku i přes oblečení cítím na svém podbřišku, a když se od sebe kousek vzdálíme, Tereza poukazuje na stan, který se mu udělal na šortkách.
Na jeho odhalení je ale ještě čas. Poté, co nás ostatní úspěšně napodobují, je na řadě petting. Kluci dostanou za úkol svléknout nás do až na kalhotky a blíže se seznámit s dívčím poprsím. Díky tréninku a podtlakovým zvonům je alespoň s čím si hrát. Vojta mi svléká tričko a při dalším polibku mi zvládne sundat i podprsenku. Tam, kde si s ní ostatní kluci nevědí rady, vychovatelky ochotně ukážou způsob rozepínání. Komické je, jak si všechny holky rádoby nenápadně zkoumají navzájem prsa, která má větší. Já je sice nemám největší, ale rozhodně se za ně nestydím, když už jsem kvůli nim něco vytrpěla. Uspokojením je pro mě fakt, že Vojta má oči jen pro ně a nemůže je od nich odtrhnout. Něžně mi je bere do dlaní a mezi prsty mu kloužou mé vystouplé bradavky. Zavírám oči a vychutnávám si jeho horké ruce. Už je mi úplně jedno, jestli na nás koukají ostatní, i když jakoby v dálce slyším, jak jim Tereza dává právě nás za vzor.
„Dobře, Vojto, a teď zapoj jazyk,“ radí Terka a já na prsou ucítím vlhko. Je to zase jiné, než když jsme to sami poprvé dělali na pokoji. Mám pocit, jako bych měla náskok a mohla se předvést. Když je Terka spokojená i s ostatními, na řadě jsou naše kundičky. Všechny holky si leháme na zem a kluci si mají zopakovat, co se naučili předvčírem na hodině dívčí anatomie. Nejdřív práci prstů a dlaní a pak mají za úkol použít i ústa a uspokojit nás jazyky. Vojtův jazyk je úžasný, zvláště na klitorisu a přivádí mě k dalšímu orgasmu. I ostatní kluci jsou učenliví a jejich partnerky všechny spokojeně sténají. Další jsme na řadě my. Svléknout svého kluka je pro některé z nás docela oříšek, jednak se znovu ukázal stud, protože přeci jen jsou tu holky, které ještě kluka nesvlékali a jsou rudé až za ušima, a holky jako já, co mají problém vysvobodit ztopořené penisy z kalhot. Vojtův pták je v nich jako v pevné kleci a musím ho chvilku odtud dobývat, což ho očividně vzrušuje ještě víc.
„Nesměj se a pomoz mi,“ láteřím, když se do zipu jeho džínsů chytí látka jeho boxerek. Konečně je venku a Vojta si sedá, abych mu je mohla svléknout naráz i s ponožkami. S jeho velikým šuldou jsem se sice seznamovala celou noc, ale takhle na denním světle se zdá být ještě větší. Tentokrát nepokrytě sleduji i ostatní a jsem zvědavá, jak si poradí ostatní. Kluci všichni leží na zádech a nad jejich ztvrdlými ptáky klečí jejich partnerky, je to vskutku vzrušující pohled.
„Tak holky, na co čekáte? Snad jste to od včerejška zase nezapomněly?“ houkne Tereza. Usměju se na Vojtu a beru mu ho do dlaní, stejně něžně, jako on moje prsa před chvílí. Klučičí mručení a vzdychání se rozléhá po třídě, když je začneme dlaněmi honit, až Terka znovu zavelí: „Dobře a teď chci, abyste každá toho svého udělala pusou, jako včera.“
Pro mne to problém není, ale třeba Kristýně, která se hned vedle mě sklání nad Honzou, to ještě do krve úplně nevešlo. Pořád po očku sleduje, jak to Vojtovi dělám já. Ten už hlasitě vzdychá, když mám jeho ptáka v puse a jeho povrch dráždím jazykem. Netrvá to dlouho, Kristýnka se také osmělí a Honza spokojeně mručí. Postupně každá toho svého přivedeme až k výstřiku, některé holky se dokonce pokusí nadílku toho svého spolknout, což je pro mě samozřejmost. Vojta přitom přidušeně sténá a hladí mě přitom po vlasech.
„Paráda, teď přejdeme k tomu, na co se už asi všichni těšíte,“ pronese Tereza. „Po dnešku už nebudete potřebovat náramky, protože všechny byste měly zelené. Ale vzhledem k tomu, že některé holky už nejsou panny a některé pořád ano, všichni kluci si vyzkouší zasunutí do již protažené pochvy a stejně tak do panenské pochvy. Lucko a Kristýnko, když už jste tu tak hezky vedle sebe, posloužíte klukům jako modelové příklady, ano?“ Kristýnka se zatváří vyděšeně, ale neodporuje. Odevzdaně vedle sebe ležíme a sledujeme zástup kluků, který se řadí před námi.
„Pamatujte kluci, Kristýnku nesmíte odpanit, jen si každý svým žaludem vyzkoušíte, kde je panenská blána. Nebudete na ní nijak tlačit. U Lucky můžete dvakrát až třikrát zasunout a uvolníte místo dalším.“
„No, a kdo jí tedy má tu blánu protrhnout?“ ptá se odněkud z řady Pavel.
„No Honza, samozřejmě, je to jeho partnerka, stejně jako vy si pak odpaníte ty své, pokud ještě nejsou. Nezapomeňte, že musíte být něžní. I když penetrace bolí, netrvá to dlouho a holky na to jistě budou rády vzpomínat,“ odpoví mu Tereza.
Jeden po druhém na nás kluci naléhají a naše kundičky se s nimi seznamují. Pro Kristýnku to je určitě náročnější, protože ptáka mezi svýma nohama jistě cítí poprvé, zatímco já – no, však víme, že? Úplně na konci stojí Honza a před ním můj Vojta. Tuším, že mu to není moc po chuti, že by si mou kundičku nejradši nárokoval jen pro sebe, ale poslechnout musí jako ostatní. Penisy se ve mně střídají, jako na běžícím pásu, ale nikdy ne na tak dlouho, abych se udělala. Jen jsem víc a víc rozdrážděná a skoro u každého si přeju, aby ve mně zůstal déle. Ale kdepak, všech čtrnáct kluků si u Kristýnky zkusí dotek panenské blány na žaludu, třikrát až čtyřikrát si zajezdí v mém lůně a jde si ke svým partnerkám. Musím uznat, že klučičí trénink má něco do sebe. I tak malí kluci, jako Honza, nemají žádná šimrátka. Sice nedosahují takových rozměrů, jako můj čtrnáctiletý Vojta, ale Kristýnka ho jistě ucítí. Konečně mám v sobě posledního kluka a ten už ve mně zůstává. Vojta. Láskyplně ho obejmu rukama i nohama a kundičkou mu ptáka doslova dojím. Vedle nás krátce vyjekne Kristýnka a po ní další holky, jejichž blány byly právě protrženy. Podle Terčiných rad v nich chvilku zůstávají v klidu, až po chvilce je začnou doopravdy šukat. Během několika minut už se třídou rozléhá vzdychání, hekání a orgasmické výkřiky nás všech. Trvá to docela dlouho, než se poslední dvojice – Lenka s Pavlem - od sebe odlepí. Holky jen tak unaveně leží a oddechují, ale kluci ještě mají za úkol nás očistit, k čemuž jim naše vychovatelky podávají papírové kapesníčky.
„Nezapomeňte si navzájem poděkovat za tu rozkoš, kterou jste si navzájem poskytli. Místo slov postačí i upřímný polibek,“ radí Terka, což třeba u mě s Vojtou je zcela zbytečné. Naše rty jsou opět spojené a jazyky se spolu mazlí, stejně jako naše těla. Klidně bych si ještě jedno číslo dala, ale už není čas. Před námi je další mycí procedura.
V hale D jsme zatím byli jen jednou, když nám ji vychovatelky ukazovaly a to v ní ještě bylo zhasnuto. Teď za světla vidím, že je veliká asi jako menší hangár a dva stroje, které jí dominují, jsou rozlehlé od jedné stěny k druhé. Asi to jsou také pračky, ale nějaké divné, vypadají jako bachraté tunely, z různých stran vybavené hadicemi, trubkami a nádržkami, pravděpodobně na mýdlo a mycí prostředky. Zatím jsou vypnuté, ale umím si představit, jaký randál budou dělat, až budou v chodu.
„Tohle jsou multifunkční mycí tubusy,“ vysvětluje nám Terka, „jsou to vlastně pračky s několika bubny, kterými budete postupně procházet a v každém je jiný druh praní. Jsou plně automatické, takže nemusíte vůbec nic dělat a pračky se o vás postarají.“
Říkám si, jak se asi leze dovnitř, protože nikde není vidět poklop, kudy by to šlo. Odpovědi se mi dostane, když vychovatelky postupně rozkládají drátěné koše s kolečky, složené u stěn. Skoro jako koše na prádlo, usměji se v duchu. Pro každého z nás je jeden a za pár minut jsme v nich všichni nazí, jen v koupacích čepicích a seřazeni před pásovými dopravníky. Ty vedou vzhůru, nejspíš ke vstupům těch obludných tubusů.
Vždycky jsem věřila, když jsem byla v nějaké pračce či mycím boxu, že existuje nějaká možnost nouzového úniku, i když jsem si tu možnost moc nepřipouštěla. Tady je ale jasné, že žádná taková možnost tu neexistuje. Možná v té první části, ale jakmile se posunu dál, tak ven se dostanu až na druhém konci, po průchodu celým pracím procesem. Kromě malých okýnek není nikde znát nic, co vy připomínalo poklop. Lenka sedí v koši hned vedle mě a společně pozorujeme, jak asistentky stroje zapínají a hukot motorů a vody uvnitř brzo přehluší vše ostatní. První pokládají na pás koš s Kristýnou. Musí držet ruce uvnitř, stejně jako my všichni a nevystrkovat je. Tváří se vcelku vystrašeně, zvláště když je už nahoře nad tunelem a pod ní se otevře vstup do jeho útrob. Šumění vody uvnitř ještě zesílí a zní to jako hukot divoké řeky. Pak její asistentka Monika zatáhne za páčku na koši a Kristýnka s výkřikem padá do útrob tunelu. Čekám, že uslyším šplouchnutí, ale nejspíš zaniklo v tom rámusu, který ještě zesiluje. K hučení vody se rázem přidává i motorový pohon bubnů. Všichni tajíme dech a uvažujeme, co všechno se uvnitř asi děje, protože tunel dělá rámus, jako všechny pračky ve vedlejší hale dohromady. Jen podle toho zvuku můžeme jen hádat, že s Kristýnkou to uvnitř pěkně mává. Celé to trvá dobrou čtvrt hodinu, než motor utichne a během pár vteřin se rozjede nanovo, tentokrát ale s jiným zvukem, jak se Kristýnka přesunula do dalšího bubnu. Je to i dobře poznat podle žárovky, která v té části změnila barvu a místo červeně teď svítí zeleně. To už je nad poklopem připravená v koši Leona a děj se opakuje. I ona zděšeně zírá pod sebe, jakoby se tam snad měli ženit čerti, dokud ji Monika neuvolní a Leona mizí kdesi v hlubinách. Takže teď už jsou tam dvě a já jsem další na řadě.
„Copak, ségra, snad se nebojíš?“ houkne Lenka vedle mě.
„Jasně že ne,“ zapírám jak jen to jde, ale asi je to na mně vidět. „Jen sleduju, jak nás ta pračka polyká jako maliny.“
„Tak mi tam drž místo,“ zasměje se a sleduje, jak mě Luisa nakládá na pás. Teď už taky vidím, proč byly obě holky přede mnou tak vystrašené. Když se poklop od tunelu otevře, spatřím rozbouřené vody v prvním bubnu. Ještě se ani netočí, ale voda v něm už teď tvoří víry, jako divoká řeka v peřejích. Jakoby pod bubnem nebo přímo v něm bylo něco, co tu vodu takhle víří, i když nechápu jak. Stihnu se ještě pořádně nadechnout a pak už padám do té vodní divočiny. Hukot skrytých turbín ještě zesílí a takřka okamžitě mě to stáhne ke dnu, kde se v jednom z vírů točím kolem své osy. Nemohu dělat vůbec nic, voda má nade mnou absolutní kontrolu a není se tu čeho chytit. Alespoň že je příjemně vlažná a nestudí. Už není cesty zpět, vysoko nahoře se poklop už uzavřel a já jsem tu uvězněná. I když to je to poslední, co by mě mělo trápit. V první řadě se snažím vydrápat na hladinu, ale jakmile se buben roztočí, ocitám se jakoby ve stavu beztíže, jak mě masa vody vyzvedne do prázdného prostoru. Rychle se nadechnu a vzápětí žuchnu zpět do vody. Pak už je mé praní o chlup klidnější, ačkoliv pořád se uvnitř máchám jako hadrová panenka a pračku naprosto nezajímá, že bych potřebovala nějakou tu pauzu. Sice se občas zastaví, ale voda i přes to se mnou mává z jedné strany na druhou. Při každém roztočení se opakuje totéž – voda mě katapultuje do vzduchu, aby mě hned na to zase mohla pohltit a čistit. I tak se mi to ale líbí. Dělám to, co jsem se naučila na mlýnském kole – vytěsňuji z hlavy všechny přebytečné myšlenky, abych pořád nemusela řešit, kdy se budu moct znovu nadechnout. Díky proudům vody je to totiž jiné, než v ostatních pračkách. Tady mohu jen čekat, až se mnou bude buben točit, protože jakmile se zastaví, voda mě nemilosrdně stahuje až na dno a tam mě důkladně pere. Je to čím dál víc vzrušující, pořád se totiž něco děje. Buď se točím a peru u dna, nebo se mnou točí buben a rozhodně nemohu říct, že bych se nějak nudila. Občas mi myšlenky zalétnou k Vojtovi a chtě nechtě si musím prsty projet škvírku mezi nohama, abych ji alespoň trochu uspokojila. Nakonec tam mám ruku skoro pořád a jenom v tom prvním bubnu se třikrát pěkně udělám. Nejspíš už uběhlo patnáct minut, protože voda odtéká a buben konečně stojí. Odkudsi z dálky ke mně doléhají zvuky, které neumím přesně popsat, dokud nejsou těsně za stěnou. Najednou se jedna stěna bubnu otevírá a pračka ani nečeká, až si sama přelezu. Buben mění tvar a z jedné strany se nafukuje víc a víc, dokud mne to doslova nevyklopí do dalšího. Nestíhám se ani otočit, poklop už se zase zavírá a já jen čekám, co se bude dít teď. Místo vody na mě prší nějaký hustý gel, který mé nahé tělo obklopuje jako hebká náruč. Buben, který teď vypadá úplně jinak, se se mnou začíná jakoby pohupovat. Nemá hladké stěny a pádly, co by čeřily vodu, ale má je pokryty vystupky, takže celý jeho povrch vypadá jako obrovský kartáč. Jako bych byla na nějaké valše, protože výstupky cítím po celých zádech i v zadečku. Stačí jen lehce rozevřít nohy a dráždí mi i kundičku, což je krásné až k zbláznění. Pohupování postupně zrychluje, až se znovu krásně udělám, tentokrát i bez pomoci svých prstů. Po chvilce se houpání změní v celou otočku a celou mě to převrátí na břicho. Ještě, že toho mycího gelu tam je jen trochu na dně, protože sama nemám žádnou možnost se převrátit, i přes ty výstupky buben díky gelu pěkně klouže. Stejně tak chci zůstat, výstupky mi krásně masírují prsa i kundičku a na mě přichází další orgasmus a po něm ještě jeden. Za celých patnáct minut mě pračka převrátí snad desetkrát, než se celá namasírovaná a od mycího gelu přesouvám do třetího bubnu. Tedy, myslela jsem, že je to buben, ale v tom šeru uvnitř si stěží vidím na ruce. Vyplivlo mě to do zvláštní komory, kde kolem sebe vidím matné obrysy trysek, kartáčů a úchytů. Než se vůbec stihnu rozkoukat, ruce a nohy mám chycené v popruzích a jsem za ně úplně roztažená zvednuta do vzduchu. Pak kolem mě začínají kroužit trysky a kropí mne nejdřív vodou, asi aby smyly ten gel od předtím, a následně dalším druhem mýdla, kterého je tolik, až ze mne kape dolů. Po tryskách se dávají do pohybu válcové kartáče a čistí každý centimetr mého těla. Dokonce ani má kundička a zadek dostávají svou část mytí. Do obou dírek mi zajíždí úzké kartáče a dělají mi tak moc dobře, že vyvrcholím alespoň pětkrát za sebou. I na mých prsou se pračka činí a bradavky cítím pěkně napnuté a ztvrdlé. Absolutně nemám tušení, jak je to vlastně řízeno, jestli je to celé jen automatika, nebo to řídí kdosi zvenčí, schovaný v nějakém kumbálu. Ale taky je mi to vcelku fuk, jen si přeji, aby to ještě nekončilo, i když nemám ponětí, jaké další mytí mě ještě čeká. Takovouhle intenzivní očistu zažívám poprvé – pračka v kombinaci s kartáči. I po tom množství orgasmů jsem ale pořád vzrušená a toužím po dalších. Pračka je ale jiného názoru. Kartáčů už asi bylo dost, a tak mě přesouvá do další části, která už zase vypadá jako prací buben. Ten se záhy plní mýdlovou vodou a já se opět peru na klasický způsob, tedy asi minutu v jednom směru, pár sekund pauza a minutu zase opačně. Pátý buben je děrovanou přepážkou zvláštně rozdělený na polovinu. Brzo zjišťuji, k čemu to je. Vody je tam o něco víc a točí se pomalu. Je tu docela efektivně vyřešeno, kdy mám být celá pod vodou a kdy na vzduchu. Jenom se vždycky dole modlím, aby se to nějak nezaseklo. Radši se nahoře nadechnu, jak to jen jde, dokud mě přepážka nedonutí jít pod vodu a čekat, až mi zase dovolí se nadechnout. Je to jako na tom mlýnském kole, pod vodou mě drží asi deset vteřin a nahoře jsem ani ne pět, což mne nutí důkladně hospodařit s dechem. Nemám ani moc času dumat, kolik toho mám ještě před sebou, protože o buben vedle opět nestačím žasnout. Chvilku mě to máchá jen v čisté vodě, ale pak se ve stěně objeví otvor a otáčky mě doslova vyplivnou do něčeho, co vypadá jako obří zkumavka, plná nějakého dalšího mýdla. Nějakou chvilku se to se mnou různě otáčí a vrtí a já se v ní nemohu ani hnout, protože místa v ní je jen poskrovnu. Pak mne to zase vraci do hlavního bubnu a oplachuje vodou, dokud všechno mýdlo neodplave. Samozřejmě, když už si začínám myslet, že bych tu vydržela klidně celou noc, pračka mě přesouvá do dalšího bubnu, který je nejspíš ten poslední. Není v něm žádná voda, ale jen teplý průvan. I otáčky jsou pomalejší a během pár minut jsem dokonale suchá. Tedy kromě kundičky, kterou mám stále rozbouřenou a vzrušenou. Venku už stojí Kristýnka s Leonou a obě jsou dokonale čisté, stejně jako já. Sedáme si na lavičku a čekáme, až bude konec. V tunelech to zatím nepřestává hučet a já přemýšlím, kde je zrovna Vojta, protože venku ho nikde nevidím. Třeba je zrovna v té části s kartáči, visí tam v popruzích a jeho ptákovi se dostává podobné péče, jako mojí pipině. V průhledné části, která vystupuje z boku tunelu, se zrovna někdo máchá, ale skrz tu všechnu pěnu vůbec není poznat, kdo to je. Zevnitř to nevypadalo tak složitě, ale zvenčí je na té kukani množství různých trubek a hadiček, ze kterých jsou nejspíš napájeny vnitřní trysky. Konečně asi po hodině vylézá i Vojta. Vypranému mu to moc sluší a polodlouhé blond vlasy mu pěkně vlajou. Jeho penis si taky evidentně užíval, ještě teď ho má napůl postaveného. Rozbíhám se k němu a skáču mu do náruče.
„Jak jsi to zvládnul?“ vyzvídám.
„Já v pohodě a co ty?“ opáčí a sedá si na lavičku, se mnou v klíně.
„Klidně bych si dala ještě jedno kolo, ale radši bych tam byla s tebou,“ usměju se na něj a políbím ho. Naše rty se ne a ne odtrhnout od sebe a já jsem čím dál vzrušenější. Snad bychom stihli alespoň rychlovku, ale to by nás nesměly vychovatelky pomalu vyhánět na večeři. Na tu se přes své neustálé vzrušení ani nemohu soustředit. Vojta sedí vedle mě a já nemohu odolat, abych mu alespoň přes šortky nehladila rozkrok. On mi to oplácí, ale navenek se snažíme dělat jakoby nic. Stejně jsme dnes všichni nějak zamlklí. Hádám, že za to může ta dopolední výuka. Obvyklé štěbetání mladších dětí asi nahradily myšlenky na to, co přijde v noci i v dalších dnech. Od teď už to nebude jen nějaké povrchové dráždění. Všichni cítíme, jak jsme pokročili a náramky, které mladším holkám zajišťovaly jejich nevinnost, jsou ty tam. Musím říct, že se docela těším na to, jak se budou události vyvíjet. Třeba na milování Honzy s Kristýnkou byl vskutku rozkošný pohled a zrovna tihle dva se určitě budou s radostí věnovat i samostudiu mimo vyučování.
Když si pak jdeme čistit zuby, všímám si, že Vojta není sám, komu pták stojí. Spíš bych řekla, že u některých to ještě není tak vidět, ale že vzrušení jsme teď úplně všichni.
Na společné hrátky si však musíme nechat zajít chuť, protože se máme seřadit v Éčku na noční tréninkový program. I bez barevných náramků nás vychovatelky rozdělují na ty, které ještě ráno měly červené a které zelené. Jakmile jsme zase všichni svlečení, mě, Lenku a ještě pár dalších odvádějí k velmi prapodivným strojům. Každý vypadá jako obří pračka s horním plněním, ale cosi mi říká, že mytí bylo pro dnešek dost a kdo ví, co se bude uvnitř odehrávat. Zatímco zbytek ráno odpaněných holek je upoutáván na dráždící lehátka, nás upoutávají do postrojů za ruce a trup a s jejich pomocí nás vsazují do těch ohromných mašin. Nemám vůbec ponětí, co se mnou ten stroj bude dělat, ale když se pode mnou otevře kulatý poklop, z kundičky mi kape, jak jsem vzrušená. Bohužel přes své nohy nevidím, co se skrývá uvnitř, ale jak se nořím hlouběji, chodidly přistanu na nášlapkách, které se mnou klesají ještě níž. Pak cítím, jak se rozevírají, takže nohy mám pěkně od sebe a má kundička je tak vystavená všemu, co je pod ní. A evidentně tam něco je, protože už cítím špičku něčeho, jak mi ji rozevírá a tlačí se dovnitř. Ono to spíš zůstává na místě, to já stále klesám. Hlasitě vzdychnu, když se ta věc rozvibruje. Ve stejný okamžik začnou vzdychat i ostatní holky po celé hale a kluci je brzy následují. Pořád jsem však horní polovinou těla venku, s rukama nad hlavou, takže všechny vykulené oči kolem mohu dobře pozorovat. Stroj mne zase na chvilku zvedne a vibrátor na okamžik vyjede, ale další klesání už je hlubší a stále víc je vyplněná i má kundička. Přichází na mě první orgasmus a stroj mne nepřestává zvedat a zase se mnou klesat. Je to jako pravidelné houpání. Pak mě to naposledy zdvihne úplně nahoru a při dalším poklesu cítím i to samé v zadečku. S oběma dírkami plnými teď klesám ještě níž a houpání se mění. Víc mne to teď drží dole a nahoru to vyjedu jen na krátkou chvíli. To už naprosto nevnímám nic kolem sebe, protože jsem v tom stroji skoro celá, jen ruce mám asi ještě kousek venku. Je mi až horko vzrušením z myšlenky, že mě ten stroj doslova spolknul stejně jako ten mycí tunel. Vibrátory cítím hluboko v břiše a nemám tušení, kde se vůbec zastaví. Orgasmy přestávám počítat ve chvíli, kdy se ve mně oba navíc roztočí. Chvilkami dost hlasitě hekám nebo jen těžce oddychuji, když houpání na okamžik poleví. Ruce mám na chvilku volné, než mi je chytí další popruhy okolo mne a spoutají podél boků. V tom okamžiku se horní poklop zavírá a jsem tu uvězněná. Jen trošku světla mi poskytuje kulaté okénko, kterým mě občas Luisa pozoruje, a když se zadívám dál, v průzoru protějšího boxu vidím Leonu. Dělá to s ní nejspíš to samé, co se mnou, protože oči má taky jako já vyvalené a pusu pootevřenou. Nevím, co všechno je slyšet ven, ale tady uvnitř slyším jen sebe a hučení stroje. Přestávám si uvědomovat čas, orgasmus mé tělo pohltí snad každou minutu, zvláště když houpání zrychluje. Pak začnu myslet na Vojtu a na to, co s ním zrovna teď dělají, jak moc ho dojí odsávačkami a kolik sperma mu asi odebrali. Zatímco stále nasedám na ty dva vibrátory, postupně si před očima přehrávám celý dnešní den. Probuzení a vlastně celá noc na dnešek se moc nelišila od mé současné situace, obě dírky vyplněné a maximální uspokojení. Odpolední výuka byla zatím nejlepší, od ukázkového polibku s Vojtou až po naše krásné milování. Představuji si, že teď nejsem v žádném šukacím stroji, ale že mě pevně drží dva silní kluci mezi sebou a já jim chtě nechtě sloužím jako uspokojovadlo. Trvá to snad nekonečně dlouho, stroj nezajímá má únava, ani má zarudlá a rozčvachtaná kundička, která by potřebovala odpočinek. Po každém orgasmu si říkám, že u toho dalšího snad omdlím, ale překvapivě se mdloby nekonají. Jakoby mé tělo bylo stále odolnější vitálnější. Pak si všimnu, že venku Luisa cosi mačká na ovládacím panelu a houpání se rázem zastavuje. Jako na potvoru zrovna když jsem nahoře a na pokraji snad třicátého orgasmu. V tom šeru se u protější stěny se cosi pohne a přibližuje se to ke mně. Když to oranžově zabliká a rozsvítí, poznávám v tom podtlakové zvony na zvětšování poprsí. Nejsou to ale ty samé, jako na lehátkách. Ty byly jen duté a v nich to hřejivé světlo. Tyhle jsou jednak větší a ještě vylepšené o nějaký složitý mechanismus s válečky a tyčinkami a vede k nim několik hadiček a kabelů. Docela se bojím, co se mnou budou dělat a jestli to nebude bolet. Po minulých procedurách mám prsa o celé číslo větší a taky mnohem citlivější. Na chvilku mé vzrušení opadá a jen s obavami sleduji zvony, jak se na mě přisajou. Mechanická ramena, která je nesla, je ještě jistí páskem kolem mých zad. Prsa se mi v nich oranžově rozzáří a zároveň cítím i narůstající teplo. Při pomyšlení, že se mi s nimi bude dít něco nového se znovu vzruším. Sleduji, jak jsou obklopené množstvím válečků, které směrem k bradavkám tvoří jakýsi věnec. Pak se ozve syčivý zvuk a podtlak ve zvonech střídavě stoupá a zase klesá. Prsa mi to čím dál víc vytahuje, dokud se přímo nedotýkají těch válečků. Ty se vzápětí dávají do pohybu a krásně mi je masírují. Je to skutečně dráždivé, jako by mi po nich jezdily horké klučičí ruce. Ještě k tomu houpání mým tělem začalo nanovo, opět mě stroj nutí celou vahou dosedat na dva vibrátory pode mnou. S každým dalším dosednutím jsem blíž k dalšímu orgasmu, až mi do celého těla vystřelí proud nepopsatelné slasti, umocněné čímsi, co mi začne dráždit bradavky. Vidím, jak mi je podtlak vytáhnul skoro až do špiček zvonů, kde na nich pracuje věnec válečků. Chvilku kolem nich krouží, pak je zase vytahují ven, jako by se snažily mi je protáhnout. Teď už to trochu bolí, nebo spíš štípe, ale další a další orgasmy tu bolest naprosto přehluší. Mezi ostatními válečky je vidět, jak mi na kůži vystupují póry a díky horku, kterému jsou vystaveny, mi z nich stékají kapičky potu. Očividně se s tím počítalo, protože ho hned odvádí hadičky, připojené ke zvonům. Horko postupně narůstá a za chvilku se cítím, jako celá prsa měla v grilu. Snad vědí, co dělají a nedovolili by, abych tu přišla k úhoně. Trvá to nekonečně dlouho, tady uvnitř není nic, podle čeho bych poznala dobu, po kterou tu jsem. Orgasmy jsem už dávno přestala počítat, naposledy si pamatuji třicátý osmý a pak už nevím skoro nic. Spíš koukám, co vše se mi děje s prsy a jak veliké je budu mít zítra. Bradavky mám vytažené určitě alespoň na dva centimetry a válečky na nich stále pracují. Z ospalosti mne vytrhne, až když stroj zrychlí mé houpání a přitom mě nechává dosednout až k úplnému kořeni těch vibrujících kolíků, takže je cítím snad až v krku a mé tělo pohltí neskutečný orgasmus. Ukazuje se, že tenhle byl poslední. Houpání přestává, stejně tak masírování na prsou a celé to podivné zařízení se ode mne odpojuje. Konečně mne vytahují zase na světlo a rozehřátá prsa mi chladí příjemný průvan. Teď to vypadá, že jsou ještě o dvě čísla větší, jako pomeranče, jsou tmavě rudá a bradavky z nich trčí vpřed jako ostré hroty. Opatrně se jich dotýkám, ale prudká bodavá bolest mi nedovolí víc, než jen letmé doteky. Lenka na tom není o nic lépe, má je teď veliké jako pěkně narostlé grepy.
„Nebojte, do zítřka se vám to zklidní,“ uklidňuje nás Luisa. Přidávají se k nám i Vojta s Pavlem, a když se jim automaticky zadívám mezi nohy, nemohu uvěřit vlastním očím. Každý z nich má penis dlouhý někam až do půli stehen.
„Co to s tebou dělali?“ ptám se ho ohromeně a bojím se ho dotknout, jakoby mu tam visel had. Luisa odpoví za něj.
„To samé, co se to mě dělo s prsy, správným postupem, nahříváním a masáží se dá docílit ohromujících výsledků i bez použití chemie a steroidů, zvláště ve vašem věku. Vaše těla jsou stále ve vývinu a my tomu jen trochu pomůžeme.“
„Ale buďte bez obav, do zítřka se mu zase o něco zmenší, teď ho má vlastně nateklého,“ doplní Marie.
„Stříkal jsem snad každých pět minut,“ řekne Vojta, když ho opatrně obejmu. „S tebou v té kukani taky vyváděli psí kusy, co? Vůbec jsem se nemohl soustředit, když jsem viděl, kam vás zavřeli a zevnitř jsme pak slyšeli jen hekání a křik.“
„To bylo slyšet až ven?“ zděsím se.
„Jo, a tys byla slyšet nejvíc.“ Snaží se udržet vážnou tvář, ale pak mu začnou cukat koutky úst a rozesměje se.
„Hele, neutahuj se ze mě, nebo tě kousnu do jarabáka,“ zasměju se taky a skloním se k jeho obřím genitáliím. Marie mi při té příležitosti vtiskne do ruky pikslu s tím hojivým mazáním, které jsme používali posledně. Jen se ho dotknu, Vojta bolestně sykne a skoro se mu podlamují kolena. Chytám ho za ruku a vedu ho k lavičce.
„Pojď, radši si sedni“ říkám. „Bolí to moc?“
„To je dobrý, od tebe nic nebolí,“ usměje se, ale jasně vidím, že se musí hodně přemáhat, aby nebyl za nějakého poseroutku. Když mu ho natírám, koukám mu do očí a tu bolest v nich vidím. Svým pohledem se ho snažím povzbudit, ale taky mám co dělat, abych nekňourala bolestí. Prsa mě začínají už zase pěkně bolet, nemohu se dočkat, až mi je taky někdo namaže. S mastí nešetřím, určitě jí mají dostatek, a když už si musíme tímhle vším projít, tak se vším všudy. Opatrně Vojtovi ohrnuji předkožku a samotnou mě to bolí i za něj, když vidím, že žalud pod ní má temně vínovou barvu, skoro až do fialova. Prsty se ho vůbec nedotýkám, jen ho natírám silnou vrstvou masti a pak ho nechávám odkrytý, aby se mohla vsáknout.
„I zadek mu musíš natřít, od toho vibrátoru ho taky bude mít rozdrážděný,“ řekne Marie a Vojta poslušně roztahuje nohy do široka, abych se na ono místo dostala. Když prstem zajedu hlouběji do jeho dírky, slyším, jak Vojta zavrní. Tak pánovi se to líbí. Chvilku mu tam ten prst nechávám a jemně hladím bulku, kde se má podle nákresů nacházet prostata.
„To stačí, zase to nepřeháněj,“ řekne Luisa pobaveně. „Teď ty.“
Sedám si obkročmo naproti Vojtovi a nechávám ho, aby mi mastí ošetřil prsa. Taky je z jejich velikosti celý vyjevený a nanáší si na prsty dost silnou vrstvu, aby se jich tentokrát nemusel příliš dotýkat. Ví, jak mě to musí bolet a zvláště kolem mých vystouplých bradavek. Líbí se mi, že i ve svých čtrnácti letech umí být citlivý. Necítím jediný dotek jeho prstů, jen příjemné chlazení té masti. Sice mám pak prsa celá bílá, jako šlehačkou natřené dorty, ale to se určitě vstřebá. Pak se sklání k mému rozkroku a já si lehám, aby měl i k mému zadečku snadnější přístup.
„Tam dole to tolik nebolí,“ povzbuzuji ho a on pochopí. Kundičku mně masíruje celou dlaní, palcem dráždí poštěváček, až začnu zrychleně oddychovat a zmůžu se ještě na jeden, poslední orgasmus. Přiblble se na Vojtu usmívám, zatímco mi promazává zadní dírku. Vychovatelky nás pobaveně pozorují, ale pak se věnují pro změnu Pavlovi a Lence a alespoň pro tentokrát máme chvilku pro sebe. Natahuji k Vojtovi ruce a nechám se zvednout zpět do sedu. Opatrně ho objímám, abych se na něj moc nemačkala, a naše ústa se spojí. Po tom všem je to teď ta nejsladší tečka. Tak ráda bych jeho hlavu ještě víc přitiskla k sobě, ale oba máme mastné ruce, takže alespoň mu alespoň zbytky masti z dlaní rozetřu po zádech a Vojta mi jí zase otře o stehna, abych od nich neměla ulepené vlasy. Někde za sebou slyším Lenku, jak vyjekne:
„Jé, my jsme se zapomněli vykoupat.“
„Ta mast je důležitější, ráno máte společné praní, tak to počká,“ odpoví Luisa.
Do oblékání se nikomu nechce, takže na pokoje jdeme jen v sandálech a tam se s Lenkou rovnou navlíkneme do nočních košil. Dnešek byl opravdu náročný, ale cítím se…jak to jen říct…zocelená.

© Laundry Boy
Srpen 2018

[Pohrobek]

Pecka.. Fakt to hltam...