Čistírna 2

[LaundryBoy]

„Tak Lucko, zítra jedeme znovu do čistírny,“ oznámil mi táta, hned jak jsme se přivítali u autobusu. Před dvěma roky, to mi bylo devět, jsem z toho byla hodně vystrašená, ale po pár návštěvách jsem se tam začala i těšit. Letos to je to jiné. Nevím, jestli to mám našim říct, nebo si to radši nechat pro sebe. Poslední noc na táboře jsem prožila s jedním klukem, Šimonem. Kamarádili jsme se skoro od začátku a po čase jsme zjistili, že nás to prostě k sobě táhne, i když já nikdy předtím s klukem nic neměla. Má sestra Lenka mi však vyprávěla takové historky, co s kluky zažila, že mi to nedalo spát. Ona skoro každou noc měla ve stanu nějakého kluka a já se po ní vždycky ve všem musela opičit. Sice mě varovala, že bych měla počkat a že to bude bolet, ale já měla Šimona opravdu ráda a chtěla jsem, abych své poprvé prožila s ním. Nakonec to nebylo to tak hrozné. Tedy, představovala jsem si to mnohem horší, bolest, jenž mě bude provázet ještě týden. Ale ta kratinká chvilka, během které mi vyhrkly slzy, snad ani nestála za řeč. Šimon byl velice ohleduplný a citlivý. Už na začátku se mi svěřil, že nejsem jeho první a já byla ráda, že není úplně nezkušený. Snad to bylo i tím, že byl o dva roky starší. Nakonec jsme si to během té noci rozdali třikrát. Lenka tvrdila, že chlapi potřebují nějaký čas, než budou moct znovu píchat, ale Šimon byl k neutahání. Prý to, o čem mluvila ségra, se stává mnohem starším mužům ve věku našich tátů a dědů. Upřímně řečeno, neumím si představit, že by naši spolu prováděli něco takového. I proto jsem se bála jim povědět o svém zážitku. Když mi ale máma přijde dát dobrou noc, nakloním se k ní a náhle cítím horko ve tvářích. Moc se mi o tom mluvit nechce, ale komu jinému se mám svěřit, že už nejsem panna? Navíc jsem našim nikdy nelhala ani nic nezatajovala. Děje se přesně to, co jsem tak trochu čekala. Po chvilkovém záchvatu paniky a následném kázání, že na podobné věci jsem ještě moc malá, to však máma docela rychle rozdýchává a ještě dlouho do pozdního večera rozebíráme celé chlapské pokolení.
Druhý den je sudá neděle, což je obvykle den, kdy nás naši berou do čistírny. Jak už jsem říkala, obvykle se tam těším, baví mě nechat pračku dělat si se mnou, co se jí zamane. Úplně se uvnitř uvolním a jen se nechám unášet vodou jako bych byla jen kus nějakého špinavého prádla. A když mě připoutají do té kukaně s tryskami a kartáči, jsem na vrcholu blaha. V tu chvíli se cítím jako auto v myčce. Během posledního roku je mi mnohem víc příjemné, když mi kartáče rejdí mezi nohama. Když jsem ten krásný pocit poznala poprvé, netušila jsem co se to se mnou děje, jen že je to překrásné. Pipka se mi několikrát sama od sebe sevřela a do celého těla mi z ní vystřelovaly vlny horka a slasti. Bylo to vskutku úžasné. Ale až Lenka mi vysvětlila, že to byl můj první orgasmus a že si ho můžu přivodit i sama, když budu chtít. Od té doby si svou kačenku honím pravidelně.
Jakmile se zarezervujeme v recepci čistírny, naši jsou náhle tajemní jako hrad v Karpatech. Když pak táta mrkne na hodinky a řekne „za chvilku tady budou,“ skoro se až bojím zeptat, o kom to mluví a na koho ještě čekáme. Netuším, co na mě chystají, ale stejně jako před dvěma lety se bojím a zároveň jsem i vzrušená. Táta se ke mně otočí.
„S mámou jsme si řekli, že už máš na čase poznat nějaké kluky. Proto jsem se domluvil s panem Kubešem od nás z práce, má dva čtrnáctileté kluky, dvojčata. Lenka už se s nimi poznala a dnes budou dělat společnost tobě.“
Znovu mě polévá horko a skoro začínám litovat, že jsem radši nedržela jazyk za zuby. Určitě spolu můj první zážitek s klukem probírali, když už jsem spala. Co budu proboha dělat v pračce se dvěma kluky? Už je pozdě něco namítat, do haly vstupuje skupinka lidí. Táta se s nimi zdraví jako s dobrými známými.
„Nazdárek Míro,“ zdraví se táta s chlápkem stejně starým jako on.
„Takže tohle ta vaše nejmladší?“ dívá se na mě pan Kubeš.
„Jo, to je Lucka,“ přitaká táta a představuje mě i dvěma klukům, co stojí vedle něj. Zdají se mi nějak moc vysocí, ale doufám, že částečně za to mohou jejich boty. Dochází mi, že to jsou dvojčata, jsou si tak podobní, jak si jen bratři podobní být mohou.
„Petr,“ „Martin“ představují se. Aha, oni mluví ke mně, uvědomím si. Ale kdyby se prohodili, bylo by to úplně nastejno, stejně bych je nepoznala. „Lucka,“ hlesnu a roztřeseně jim podávám pravačku. Nechci si přiznat, že jsou oba moc hezcí, nejspíš po svém otci. Pravidelné obličeje a husté hnědé vlasy mě okamžitě okouzlují. Cítím, jak si mě jejich zelené oči pozorně prohlížejí a stydlivě sklopím hlavu. Dávám si záležet, aby mé dlouhé vlasy skryly mé rudé tváře. To ale neujde mámě a v rychlosti mi z nich splétá pevný cop. Pak nás dospělí vedou do šatny. Nikdy předtím mi nevadilo svlékat se ve společnosti jiných kluků. Tedy až do předvčerejška. Dokud mi Šimon nevysvětlil, co mají muži na ženském těle tak moc rádi. Martin s Petrem se na mě dívají stejně jako předvčírem Šimon. Pořád nevím, co je na mně tak zajímavého. Prsa skoro nemám, jen takové hrbolky s bradavkami, které ani nestojí za řeč. Navíc jsem z naší třídy skoro nejmenší. Když se kluci narovnají, dochází mi, že jejich boty tak vysoké zas nebyly, zato já se po vyzutí ještě zmenšila o své třícentimetrové podpatky. S hrůzou si všímám, že jsou aspoň o půldruhé hlavy vyšší než já, ne-li dokonce o dvě. Určitě o dvě. Nic naplat, jsem mrňavá po mámě. Když čekáme u dveří, oči mám asi tak ve výši jejich prsou. Neujde mi, jak jsou oba svalnatí a když nenápadně zašilhám na jejich pohlaví, zalapám po dechu. Jsou rozhodně lépe vybaveni než Šimon. Naši rodiče odcházejí ze šatny a nás si přebírá mladá asistentka. Vede nás dlouhou chodbou, ve které vidíme zadní vstupy do různých mycích strojů. Většinu z nich už znám velmi důvěrně. Zastavujeme u jednoho otevřeného poklopu a já absolutně netuším, co bude dál. Do teď jsem se vždycky prala sama, nebo nanejvýš se ségrou, ale ta je teď na soustředění se svým volejbalovým týmem někde na druhém konci republiky.
Konečně nám asistentka prozrazuje, co bude následovat. Nejdřív mám jít do pračky sama. Alespoň na chvilku si oddychnu. Jakmile jsem uvnitř, poklop se zavírá a pračka se dává do chodu. Shora na mě začíná pršet voda a hladina rychle stoupá. Venku ještě krátce zahlédnu mámu s tátou i rodiče kluků, pak se ale už buben roztáčí a pračka dělá svou práci. Čistí mě, jako bych byla jen obyčejné prádlo a já se tak i začínám cítit. Zajímavé je, že její buben nemá žádné výstupky ani přepážky vířící vodu, ale je tak zvláštně vytvarovaný, že se v něm i tak převaluji z jedné strany na druhou. Nejdřív pár otáček na jednu stranu, pak přijde chvilka klidu a hned se mnou točí zase obráceně. Hned po pár otáčkách je mi jasné, že tady v této pračce je voda mnohem víc divoká, než kdyby tu byly ty výstupky. Valí se na mě ve velikých vlnách a občas mám docela problém se nadechnout. Naštěstí umím vydržet dost dlouho se zadrženým dechem.
Pak se náhle buben zastavuje a voda odtéká. Zadní vstup se otevírá a ke mně do bubnu lezou Petr s Martinem. Vidím, jak jim svítí oči, když mě tam vidí samotnou a mokrou. Než však stihnou cokoliv říct nebo udělat, buben se znovu plní mýdlovou vodou a pračka pokračuje v praní nás všech. Bezmocně se přes sebe převalujeme a občas cítím jejich doteky. Nejdřív se zdají být náhodné, ale postupem času jakoby byly stále častější a dotěrnější. Jsem docela zvědavá, co se dál bude dít. A koneckonců i vzrušená, protože dost často jejich ruce cítím na své hrudi i mezi nohama. Jakoby je má holá kundička stále víc přitahovala. Pak se o mne začnou otírat svými penisy. Vzpomenu si, co prve říkal táta, že Lenka už se s nimi poznala. Takže asi nejsem první holka, se kterou jsou v jedné pračce a nejspíš si se mnou zatím jen pohrávají, aby mě vzrušili. Musím říct, že se jim to daří. Při dalších otáčkách se osměluji a lehce pohladím čísi penis, na který zrovna dosáhnu. Jeho velikost mě ohromuje. Jestli si myslí, že si to s nimi hned tady rozdám, tak to jsou tedy na omylu, nedám se tak snadno! Jako kdybych měla na výběr, dojde mi posléze. Buben se ještě ani nezastavil a už cítím kolem pasu objímající ruce a za sebou svalnaté mužské tělo. Vzápětí mi ten druhý zepředu roztahuje nohy a snaží se mezi ně napasovat. Oni si mě normálně nastavili! Zezadu mě pevně drží, dokud nemám kundičku rozevřenou a nohy doširoka od sebe, jak je rozevírá druhé tělo. Jestli je Petr nebo Martin, to nerozpoznám. Mé vlastní tělo mne zrazuje v okamžiku, kdy na pipině cítím tu ztvrdlou horkou věc. Objímám toho před sebou rukama i nohama a sama se snažím na jeho penis napíchnout. Trčí přímo proti mému rozkroku, takže se snadno dostává na okraj a tlačí se stále hlouběji do mě. V tu chvíli je mi úplně jedno, kde jsme, jen chci zažít stejnou rozkoš jako se Šimonem na táboře. Za pár okamžiků už ho cítím skoro až v břiše. Nebolí to, jen to lehce tlačí a i to brzy přestává. Dává mi čas na zotavenou, abych si na jeho velikost zvykla. Pak mě sám chytá kolem pasu a přiráží dolů a zase nahoru. Jeho penis ve mně plynule jezdí a je mi krásně. Ráda bych vzdychala hezky nahlas, ale musím šetřit s dechem, každou chvilkou se přes nás přelije vlna vody a při tom se opravdu nedá zrychleně dýchat a vzdychat. Společně tak proplouváme pracím procesem, dokud se buben nezastaví a ocitneme se na suchu.
„Který ty seš?“ zeptám se a zářivě se usměju na toho, který byl první.
„Martin,“ odpoví a náhle je ze mě venku. „Teď je na řadě brácha,“ pronese. Pračka nám dává chvilku klidu, než se spustí další program, takže Petr to má se mnou jednodušší. Otáčí mne na všechny čtyři a já se klidně nechávám, protože ještě nejsem zdaleka uspokojená. Nejdřív mám hlavu sklopenou a užívám si další porci sexu, ale pak mi docvakne, že celou dobu se na nás dívají naši rodiče.
„A do háje, oni nás vidí? A to jim nevadí, co tu děláme?“ leknu se docela nahlas.
„Jasně že nevadí, proč myslíš, že se vaši s našima takhle domluvili? Chtěli, abychom ti ukázali krásy sexu,“ směje se Martin kdesi za námi. Aby snad podpořil jeho slova, zvedne mě Petr do kleku a opře o sklo. Celá skupinka rodičů nás zaujatě pozoruje, jen občas si něco řeknou. Pak dokonce přistupují blíž ke sklu a sledují, jak Petr mou kundičku zezadu projíždí. Je silný, bere mě za stehna a roztahuje mi nohy ještě víc, aby ti venku měli lepší pohled. Já se na chvilku přestávám ovládat. Ruce mám nalepené na skle a s očima upřenýma kamsi do dáli konečně můžu vzdychat pěkně nahlas. Petrovy pohyby náhle ustávají, sundá mě ze svého penisu a já se mohu odlepit od skla. Bojím se, aby nebyl unavený, ale on mě jen pokládá na dno bubnu a znovu je ve mně, šukáme tváří v tvář. Všímám si jeho krásných očí, má je pronikavě zelené. Znovu nás začíná skrápět voda. Nechci, aby nás otáčení bubnu rozdělilo a tak ho objímám nohama, jako předtím Martina. Tentokrát je hladina o dost výš, když si kluci stoupnou, mají ji akorát tak k bradě, ale já bych ji měla až někde nad hlavou. Pračka nás znovu pere, já pracím procesem proplouvám napíchnutá na Petrova ptáka. Jen si užívám a jsem vděčná mámě a tátovi, že to tak zaonačili. Uběhne ale sotva pár otáček a za sebou cítím Martinův stisk a dotek jeho ptáka na zadku. Proboha, kam se chce vecpat? Vždyť kundičku mám obsazenou, bleskne mi hlavou, ale Martinovi je to evidentně jedno, do které dírky mi ho zasune. Trvá to jen pár vteřin a náhle mám i zadek vyplněný tvrdým penisem. Je mi až horko z té slasti, kterou ve mne vyvolávají. Znovu chvilku čekají, než si zvyknu na to dvojí vyplnění a pak se ve mně začínají pohybovat. Cítím, jak se v mém těle o sebe třou a zároveň lapám po dechu, jak jen to jde, protože tentokrát opravdu potřebuji vzduch. Kluci mi občas vyhoví a vyplavou se mnou na hladinu. Jinak mě pevně drží mezi sebou. Dokonce si propletli nohy a chytli se za ruce, abychom se náhodou nerozpojili, takže nohy i půlky zadku mám doširoka rozevřené, jak jsou na mě natěsnaní. Je to tak božsky krásné, zdá se mi, že s každým přírazem jsou ve mně stále hlouběji. Když jsme zrovna nad hladinou, oba labužnicky mručí a mlaskají. Za chvilku už v sobě cítím jejich horké sperma a roztřesu se v následném orgasmu. Kluci ale nevypadají, že by si potřebovali odpočinout, na rozdíl ode mě. Kývnou na sebe a uvolní mě ze sevření. Plna úlevy udělám jedno či dvě tempa, abych si odpočala, ale zřejmě to nebyl jejich záměr. Nemám proti nim šanci. Znovu jsem chycena a nasazena, pouze si mě chtěli otočit, protože i Petr by chtěl okusit můj zadek. Mohou si se mnou dělat, co chtějí. Na chvilku si říkám, jestli to naši nezarazí, ale ti nás jen s úsměvem pozorují. Dochází mi, že dokud budou kluci při síle a to zatím jsou, musím se jim podvolit, stejně jako jsem se kdysi ze začátku musela podvolit samotné pračce. Jenže pračka mně nevyplňovala obě spodní dírky penisy a nezpůsobovala mi tak silné orgasmy. Už jen díky tomu pocitu, že jsem pouze jejich hračka, jsem znovu dost silně vyvrcholila. Petr s Martinem mě tentokrát svírají ještě pevněji. Znovu mají propletené nohy, ale místo, aby se chytli za ruce, mají každý jednu paži kolem mého boku a druhou přes rameno toho druhého, takže jsem teď mezi nimi jako v kleci a není odtud úniku. Jejich přírazy cítím hluboko v sobě, jsou dokonale sehraní. Jediný problém mám s dýcháním. Zatímco kluci se mohou nadechnout kdykoliv, mně to dovolí jen občas, takže mé umění zadržet dech je vystaveno dosti náročné zkoušce. Asi je to jako trest za to, že jsem se jim pokusila uniknout. I když buben zrovna stojí, nechají mě jen párkrát zalapat po dechu a pak jdu chtě nechtě zase pod hladinu, napíchnutá na jejich tvrdé ptáky. Nalepená na Martinovu hruď dokonce cítím, jak si povídají. Mám takové podezření, že kdybych se znovu nějak pokusila o únik, asi bych s hlavou pod hladinou musela být až do konce našeho praní. Znovu se do mě vystříkají, ale penisy mají stále ztopořené. V tu chvíli se udělám i já. Na chvilku mám dovoleno se nadechnout, ale jen proto, abych byla znovu otočena čelem vzad, a tentokrát naplno spolupracuji. Program pračky se totiž mění, poznám to podle té dlouhé pauzy a následného cvaknutí kdesi uvnitř. I kluci to vědí. Stihnou mě ještě pevněji obejmout a vzápětí se s námi buben roztáčí. Jednak o něco rychleji, ale především dlouho. O čase tady nemám vůbec přehled, ale podle toho, co posledně říkal táta, je to určitě čtvrt hodiny neustálých otáček v jednom směru. Pak přijde pauza jen asi na tři sekundy a další čtvrthodina točení na druhou stranu. Celou tu dobu jsou mé dolní dírky rytmicky projížděny, penisy kluků mi v nich jezdí jako písty a já ani nepočítám, kolikrát jsem se už udělala. Někdy přirážejí oba současně a pak zase na střídačku. Oboje mě dráždí tak silně, až je mi horko z té slasti, která mi prochází i do špiček prstů u nohou.
Trvá to ale jen chvilku a klučičí sevření povoluje. Asi si taky potřebují oddechnout. Konečně jsem volná a mám čas na odpočinek. Pračka s námi neustále točí, ale pereme se každý zvlášť. Jen občas se otřu o čísi tělo, ale jinak mne kluci zatím nechávají plavat. Nedělám si však iluze, že by jim to stačilo, čistit se budeme ještě aspoň hodinku. Hned po změně otáček je vidět, že jsou znovu při chuti. Zkušeně si mě odchytí a než se naděju, jsem znovu sevřena a mezi nohy se mi dobývají svými nadrženými ptáky.
Pračka tentokrát snad ani nezastavuje. Po dlouhých minutách plných orgasmů si jen všimnu, že buben zpomaluje, ale vzápětí se na dlouho roztáčí zase opačně. Na nádech mám jen ty vzácné chvilky, kdy se se mnou kluci jakoby mimochodem vynoří nad hladinu, než se přes nás zase přelije další vlna divoké vody. Je vidět, že chytli druhý dech. Jakoby mě chtěli mezi sebou rozmačkat na placku, tak silně mne svírají. Asi se navzájem cítí i uvnitř mne a dělá jim to dobře. Snad ještě častěji než předtím v sobě cítím horkou záplavu jednoho či druhého, někdy se dokonce udělají současně. Jakmile to totiž na jednoho přijde, své přírazy ještě zrychlí a toho druhého to vydráždí natolik, že si se svým orgasmem pospíší a já jsem tak vystříkána z obou stran najednou. V tu chvíli je jejich stisk nejsilnější a já se cítím jako v nějakém lisu. Celé naše klubko se jen třese v jednom nekonečném orgasmu. Mám pocit, že zadek budu mít dvakrát tak větší, díky tomu, jak mám mezi půlkami natěsnané svalnaté klučičí tělo. Možná i mé kundičce bude chvilku trvat, než se zase její dírka zase stáhne. Kromě těch pár minut oddechu ji mám obsazenou a roztaženou asi dvě a půl hodiny. Když je totiž s námi pračka hotová, kluci ještě nemají dost, takže nám asistentky nechávají pár minut na „dojezd“. Užíváme si nakonec ještě další čtvrthodinu na dně prázdného bubnu, než mě kluci za hlasitého křiku naposledy vystříkají a penisy jim konečně měknou.
„Jsi skvělá, Lucko,“ hodnotí mě Martin.
„Takhle dlouho s námi málokterá vydrží,“ přisadí si Petr.
„Snad jen Lenka,“ zasní se Martin a naposledy mě oba pohladí po pipince, ze které mi ještě vytéká jejich sperma. Následně oba vylézají ven, ale mně to ještě dovoleno není. Musím být ještě jednou naposledy vyprána. Od kluků a od jejich semene, abych ho cestou ven necamrala. Ponořím do sebe prst a pak ho zvědavě olíznu. Poprvé se Šimonem jsem si na to netroufla, ale teď si říkám, že jsem asi měla. V té chuti je cosi dráždivého. Něco, co mě láká nabrat si ještě a znovu ochutnat. Co se to děje? Polévá mne horko, tlukot vlastního srdce cítím až v krku a jsem znovu vzrušená. Nemohu myslet na nic jiného, než na to, kolik této lahodné dobroty do mě kluci nastříkali a já ji mám na jazyku až teď, kdy ji má odplavit voda. Můžu se jen těšit na příště, pokud tedy nějaké příště bude.
Buben se plní poslední várkou teplé vody a současně s ní na mne prší a růžový mycí gel. Není tak hustý jako předtím, takže asi nebude moc pěnit. Jakmile je hladina vody vyšší než já, ozve se pípnutí, motor zavrčí a já se začínám se naposledy prát. Je vidět, že tenhle program není určen k tomu, abych si ho nějak užívala, má ryze praktický charakter a podle toho má očista i vypadá. Pračka se mnou točí snad tou nejvyšší rychlostí a já se uvnitř melu doslova jako nudle v bandě. Teď jsem opravdu jako obyčejné prádlo, které je potřeba dokonale vyprat od klučičího spermatu. Úplně cítím, jak se ze mě při tom divokém máchání do poslední kapky vyplachuje. Trvá to dlouhé minuty, než otáčky na chvilku zpomalí a já zahlédnu tátu, jak venku už netrpělivě kouká na hodinky. Pračka však se mnou ještě není hotova, ještě nejsem úplně vyčištěná. Buben se roztáčí na opačnou stranu a praní pokračuje. Nevím, kde je nahoře a kde dole, jen se snažím zachytit ty zbytky vzduchu, abych vydržela až do konce. Ani nevím, jestli chci, aby to už přestalo. Hádá se ve mně ta část, která uvažuje jako člověk s tou, která se cítí být jen neživým prádlem. Takže když nakonec má očista končí, ležím vyčerpaně na dně a lapám po dechu, ale ve skrytu duše doufám, že ještě není konec. Tak je to se mnou pokaždé.
Ale teď už je opravdu konec. Asistentky mne průlezem vytahují ven a balí mě do osušky. Jedna z nich ještě kontroluje, zda se ze mne všechno sperma beze zbytku vypláchlo a pak už mě vedou do šatny. Naši na mě pak čekají v hale a cestou do auta nikdo z nás nemluví. Je to tak pokaždé. Tváří se, jako by právě vyzvedli prádlo z čistírny a já ještě vychutnávám dozvuky právě prožité zkušenosti. A cítím se dokonale čistá! Jakoby mi obvyklý dvouhodinový program v pračce přeprogramoval mozek a přesvědčil mě, že jsem vyprané prádlo. Tentokrát se navíc cítím jako vypraná klučičí hračka na šukání. Až doma se vše vrací do starých kolejí a taky až doma mi máma s tátou sdělují, že se zúčastníme reklamní akce pro nové zákazníky firmy JWM, neboli Junior Washing Machines.
Ale o tom zase až někdy příště.

Čau,
Lucka.

© Laundry Boy, Duben 2017

[LaundryBoy]

Pro ty, co četli a rozmrazili
tsjeaj://www.survio.com/survey/d/M6O3H4W7K9D9A3T0O