Devianti

Hned další den, v neděli, k nám na návštěvu přijeli příbuzní. Tátova sestra Margaret se strýčkem Rogerem a sestřenice Shauna a Vicky. Oběma holkám už bylo dvanáct let, takže od doby, co se narodila má sestra, já jsem pro ně přestal být roztomilé malé děcko a spíše mne braly jako kluka, nehodného jejich zájmu. Přiznám se, že i ony u mě ztratily respekt, když mě vyměnily za Emily, jako objekt jejich péče. Pro mne už patřily mezi dospělé. Ještě než všichni svlékli kabáty, vzal si mne táta stranou.
„Joshi, doufám, že to, cos v noci viděl v pračce, zůstane zatím jen mezi námi, jasné? Ne, abys to někde vyprávěl, třeba svým sestřenicím nebo mámě. Nech to na mně, já jim to nějak naservíruji po částech.“
„Dobře tati, celou noc jsem přece spal,“ odpověděl jsem a spiklenecky na něj zamrkal.
„Šikovný kluk,“ pochválil mě táta a spolu jsme se odebrali do jídelny, kde už mamka chystala kávu a čaj s nějakými sušenkami. Najednou strýc Roger sáhnul do tašky a podal mi cosi objemného a zabaleného.
„Joshi, podívej, co jsme ti přivezli,“
Při každé návštěvě bylo v naší rodině zvykem, že dospělí dali svým synovcům či neteřím nějaký dárek. Strýc byl vášnivý čtenář a snažil se dávat knihy i svým blízkým a zásadně odmítal vozit nám hračky, které, jak sám tvrdil, mají jen krátkou životnost, na rozdíl od knížek, které prý nikdy nezestárnou. Však také díky němu jsem měl ve svém pokoji knihovnu už z poloviny plnou krásných pohádkových knížek a barevných encyklopedií. Všechny knížky od něj jsem znal takřka nazpaměť a rád jsem si v nich listoval. Dnes jsem z balícího papíru vysvobodil úžasnou velikou encyklopedii o vesmíru, nejkrásnější, co jsem kdy viděl. I Emily dostala krásnou pohádkovou knížku s mnoha obrázky.
„Proboha, Rogere,“ spráskla ruce mamka, „ta musela být hrozně drahá, proč si děláš takovou škodu?“
„Ale Jane, však vy jste na našich holkách taky zrovna nešetřili,“ usmál se strýček a mrknul na Shaunu a Vicky, které si listovaly v nových dílech svých oblíbených knižních sérií.
Takřka jsem přestal vnímat debatu kolem sebe a se zájmem studoval překrásné ilustrace i fotografie vesmírných těles, které mi kniha vyjevila. Jen sem tam jsem zaslechl útržky hovoru, který vedli dospělí.
„Kdy se vlastně chystáte do Redhillu?“ zeptala se teta Margaret.
„Zatím nechystáme, Emily brzo půjde do školky a do té doby ji to učíme doma,“ odpověděla mamka.
Zavětřil jsem. Co je v Redhillu jsem sice nevěděl, ale když přišla řeč na mou sestru, školku a jakési učení, znovu se mi vybavila noc na dnešek. Asi si toho všimli, protože náhle mne mamka pobídla: „Joshi, co kdyby sis tu krásnou knížku vzal do svého pokoje, budeš tam na ní mít větší klid.“
Nesměl jsem dát na sobě znát, že o tom všem vím, tak jsem beze slova sebral svou encyklopedii a loudal se k sobě do pokoje. V tu chvíli jsem se na ni ale úplně přestal soustředit a neustále jsem přemýšlel, co dospělí v jídelně řeší. Máma s tátou určitě chtějí tetě a strejdovi ukázat naši pračku. Možná jim i předvedou, jak v ní koupou Emily. Ještě chvilku jsem si listoval v knize, ale pak ke mně dolehly zvuky spuštěné pračky. Po zádech mi přeběhlo mrazivé vzrušení a kniha se mi rozplynula před očima. Zřejmě jsem se nemýlil. Když jsem si představil, že v pračce se právě znovu pere má sestra, už jsem nedokázal myslet na nic jiného. Odložil jsem encyklopedii a potichu vyšel na chodbu.
V jídelně bylo prázdno, ale z koupelny se kromě hučení pračky linul hovor našich i tety se strýcem. Přikradl jsem se až za dveře a zaposlouchal se. Zase jsem zaslechl slovo „Redhill“ a „čistírna,“ pak něco jako „program“ a také „cyklus.“ Všechno mě jen utvrzovalo v přesvědčení, co se uvnitř odehrává. Náhle jsem zaslechl strýce Rogera těsně za dveřmi, jak říká „…ať mi nevychladne kafe.“ V tu chvíli se dveře otevřely a strýc na mne překvapeně zíral.
„Copak Joshi, to tě ta knížka hodně rychle omrzela,“ konstatoval do zvuků zapnuté pračky.
„Ale to ne, je úžasná,“ ujistil jsem ho, „ale potřebuji na záchod a hledal jsem vás v jídelně a tam nikdo není…“
„Já tedy nevím, jestli tě sem teď máma s tátou pustí…“ pravil strýc a tázavě se otočil na zbytek dospělých v koupelně. Nahlédnul jsem dovnitř a uviděl Emily sedět na židli. To jsem nečekal. Co tedy ta pračka pere, když Emily je venku? Existovalo jen jediné vysvětlení. Pak promluvil táta.
„Tak jestli to nevadí vám, že to uvidí, tak nám taky ne. Stejně už po dnešní noci ví, oč jde.“
Máma na sobě nedala znát ani za mák překvapení, takže už jí to táta asi řekl.
„Tak ho sem pusťte,“ přimluvila se teta Margaret a tak mě strýc konečně vpustil do koupelny. Místo na záchod jsem hned zamířil k pračce. Za přihlížení všech jsem nevěřícně sledoval, jak se pračce koupají obě mé sestřenice. Tedy, slovo koupají, nebylo tak úplně na místě. Prostě se uvnitř praly. Vlastně pračka je prala.
„Jak se tam můžou obě dvě vejít?“ vylétlo ze mě.
„No to víš, není to, jako když se tam koupe Emily, ta tam má moře místa, ale i pro Shaunu a Vicky se ho tam dost najde,“ usmál se táta.
„Chceš se podívat blíž?“ zeptal se strýc. Jen jsem přikývnul. Přistavil mi druhou židli před pračku a postavil mě na ni.
Sestřenky byly samozřejmě úplně nahé, na rozdíl od Emily jsem je mohl krásně rozeznat.
„Moc to nepění,“ podotknul jsem.
„Však ono bude, tohle je jen předeprání,“ řekla mamka a stejně jako všichni sledovala, jak se Shauna a Vicky uvnitř převalují. Pak se buben na chvilku zastavil, voda vytekla a sestřenky vyhlédly ven na nás. Když mě spatřily těsně za sklem, ve tvářích se jim nejdříve zračilo překvapení, pak výraz šoku, který se vzápětí přelil do něčeho, co by se dalo popsat jako zlost, smíchaná se studem. Jestli však měly nějaké námitky, neměly šanci je vznést, protože pračka je hned zase začala kropit vodou, dokud jí nebylo do poloviny bubnu. Pokusily se sice přesunout dál od průzoru, ale jakmile se pračka znovu spustila, neměly sebemenší možnost se jakkoliv schovat před mým zvědavým pohledem.
„Tak co, líbí se ti to?“ zeptal se strýc.
„Líbí, strýčku Rogere, stejně jako Emily. Nikdy bych nevěřil, že je něco takového možné,“ odvětil jsem.
„Už by jim tam mělo začít téct mýdlo,“ podotknul táta.
Buben se zastavil a na holky začalo ze stropu stékat růžový sirup, stejně jako na mou sestru v noci.
„Tohle je novota, to ještě neznají,“ řekla teta Margaret.
„No jen sleduj, Emily to včera taky poznala poprvé a pak se jí nechtělo ani ven,“ řekla máma.
Shauna a Vicky mezitím se zájmem zkoumaly mýdlo, které je brzo celé obalilo. Jejich blonďaté vlasy v tu chvíli úplně změnily barvu na růžovou. Pak se s nimi buben znovu roztočil. Stejně jako včera mě, i tetu a strýce dnes překvapilo, že se najednou točí tak pomalu.
„Nejdřív se ta mycí směs musí promíchat s vodou a teprve pak se při rychlých otáčkách napění,“ vysvětlil táta, zatímco Shauna s Vicky se přes sebe jen tak převalovaly. Za chvilku už se voda kolem nich celá zbarvila do jednolitě růžové a na hladině začala pěnit. Pračka se opět na chvilku zastavila a sestřenky mrkly ven, na nás. Pořád na nich bylo znát, že není vůbec po chuti, že je hezky zblízka sleduji i já. Pak se buben s nimi roztočil takovou rychlostí, že se obě dvě ztratily v růžovém víru, který postupně ještě více blednul, jak se dělala pěna. Nakonec už byla tak hustá, že jsme je skoro neviděli, tak táta rozsvítil světlo uvnitř.
„No ne, pěkný výhled,“ konstatoval strýc a se zájmem sledoval obrysy svých dcer, jak s nimi pračka točí.
„Hele, jak se tam melou, takovou koupel snad ani v Redhillu neměli,“ poznamenala teta Margaret.
„To ani nemohly, protože tahle mycí směs je nová a dá se dýchat, v Redhillu to řeší pořád jen perflubronem. Díky tomuhle mýdlu budou mít pleť jako z alabastru,“ řekla máma.
Tomu druhému slovu jsem ani za mák nerozuměl, ale jedna hádanka mi v hlavě už chvilku vrtala.
„Co máte pořád s tím Redhillem?“ zeptal jsem se.
„No, Joshi, představ si obrovskou budovu, prádelnu plnou praček jako je ta naše. Kdysi všechno kolem mytí dětí v pračkách začalo právě v takovýchhle prádelnách. A taková prádelna pro děti je třeba právě v Redhillu. My s maminkou jsme tam taky jako děti jezdili. Ne všichni totiž mají doma tak velikou pračku, jako my, víš?“ vysvětlil mi táta.
Když jsem si představil mamku s taťkou v naší pračce, má zvědavost ještě vzrostla. Taky jsem toužil vyzkoušet si takové praní, ale zase jsem nechtěl, aby na mně všichni takhle koukali, jako my koukáme na Shaunu s Vicky.
Pračka zpomalila otáčky a buben se teď točil jako při běžném praní. Mýdlo se s vodou smíchalo tak dokonale, že pěna byla skoro až na vrchol a opravdové vody tam bylo mnohem míň, než na začátku. Pěna přitom byla tak hustá, že sestřenky při otáčkách skoro neklesly na dno. Jen, když se buben zastavil, pomalu klesaly dolů. Tak to pokračovalo docela dlouhou dobu, dokud shora znovu nezačala pršet voda a pěny zvolna ubývalo. Nakonec se sestřenky máchaly zase jen v obyčejné vodě. Ta se jim ještě dvakrát potom vyměnila, asi aby se jim mýdlo důkladně vypláchlo i z vlasů.
Nakonec to v pračce píplo, zelená světýlka začaly blikat a poklop se s cvaknutím odemknul. Táta ho otevřel a obě sestřenky se hrnuly ven. Ještě než se postavily, všimnul jsem si, že oběma už rostou prsa. Neměly je zdaleka tak velké, jako máma s tetou, přes tričko by určitě moc nevyčnívaly, ale takhle, když byly holky nahé a na čtyřech, byly jim krásně vidět malé oblé bochánky, ze kterých vystupovaly tmavě rudé bradavky. Stejně tak na pipinkách se jim objevily světlé chloupky, které třeba Emily neměla. Asi už jsou opravdu dospělé, pomyslel jsem si.
„Co tu dělá tenhle?“ ukázala Shauna na mě. „Slíbily jste nám, že tu budete jen vy s Emily!“
„Nech si ty připomínky, zase se toho tolik nestalo, tak vás viděl no,“ zklidnil ji strýc a podal oběma ručník.
„Počkej, to si vypiješ,“ zasyčela na mě Vicky, zatímco se oblékala.

Po obědě jsme si všichni zase jen listovali a četli v knihách, zatímco dospělí debatovali v obýváku, ale odpoledne si nás tam všechny zavolali.
„Takže děcka,“zahlaholil táta, „my teď s tetou Margaret a strejdou Rogerem půjdeme na koncert do Londýna, vrátíme se až pozdě v noci. Doufám, že tu nebudete vyvádět nějaká alotria. K večeři máte v chladničce obloženou mísu.“
„Shauna s Vicky to tu mají na starosti a až se vrátíme, chceme to tu najít v tom samém stavu, v jakém je to teď!“ doplnila máma.
„Neboj, teto, budeme jako myšky,“ slíbila Shauna a vrhla na mne podezřele laskavý úsměv. V tu chvíli jsem tušil, že mi nastanou krušné chvilky.
„Nemohl bych jet s vámi?“ zaprosil jsem.
„To by tě nebavilo, ještě bys tam zlobil. Tady si budeš hrát se Shaunou a Vicky, můžeš jim ukázat tu svou knížku,“ zamítnul mou prosbu táta. Hned jak se za dospělými zavřely dveře, sestřenky se naklonily k sobě a něco si šeptaly.
„Tak, Joshi, jdi si ještě chvilku číst, my ti řekneme, až bude svačina,“ pobídla mě Vicky.
Šel jsem rád, dál z jejich dosahu, i když mi v hlavě vrtalo, jestli mě nechtějí nechat o hladu za trest, že jsem se na ně díval, když se koupaly. Nestihnul jsem ani dočíst stránku, když mne zavolaly.
„Takže Joshuo, brzo bude svačina na stole, tak se koukej umýt,“ vyzvala mě Shauna. Trochu se mi ulevilo, že hlady neumřu, ale jejich pomsta měla teprve přijít. Jakmile jsem se postavil k umyvadlu, bleskurychle mě chytly za ruce a rázem jsem měl pryč nejen tričko, ale i tepláky včetně bačkor.
„O umyvadle nepadlo ani slovo,“ pronesla Vicky, obě mě popadly a nesly k pračce. Bránil jsem se, co to šlo, ale ve dvou byly silnější než já a mé protesty vůbec nebraly na vědomí. Neměl jsem ani šanci se chytit okrajů u otvoru do bubnu, protože mi držely ruce pevně u těla a lehce mě strčily dovnitř jako kus prádla.
„Tak šup tam s tebou, teď se budeme dívat zase my,“ usmála se Shauna.
Nestihnul jsem se uvnitř ani otočit k nim a už zavíraly poklop. Vrhnul jsem se k němu s nadějí, že jim zabráním ho zavřít, ale pořád jsem stál proti přesile dvou starších pomstychtivých holek.
„Jestli nechceš přijít o prsty, tak to ani nezkoušej!“ pohrozila mi Vicky a jen tak tak jsem na poslední chvíli ucuknul, než mi poklop definitivně zabouchly před nosem a já byl rázem v pasti. Opravdu jsem si takhle svou první zkušenost s koupáním v pračce nepředstavoval a trochu jsem se i bál, ale zase jsem nechtěl vypadat jako zbabělec. Zvládly to všechny tři holky, včetně mé o dva roky mladší sestry, tak proč bych neměl já? Do smrti by se mi smály, jako by nestačilo, že si sestřenky přistavily židle přímo před pračku a pohodlně se uvelebily. Shauna si dokonce posadila na klín Emily, aby ani má sestra náhodou o něco nepřišla. Chvilku se na mě jenom dívaly jako bych byl nějaká atrakce v zooparku, pak Vicky vstala a s návodem od pračky v ruce cosi namačkala na ovládacím panelu. Když se otočila na Shaunu a obě se ještě o čemsi radily, tušil jsem, že si mé praní náležitě vychutnají a nastaví mi nějaký speciální program. Přitisknul jsem se ke sklu a snažil jsem se zahlédnout, co na pračce nastavuje, ale dosáhl jsem jen toho, že se Shauna začala posmívat mé nahotě a společně s ní se rozesmála i Emily, i když asi nevěděla čemu. Vicky na mě skrz sklo vrhla poslední zlomyslný úsměv a pak stiskla poslední spínač. Avšak dřív, než se stalo cokoliv dalšího, uvědomil jsem si, že se třesu nedočkavostí, co bude dál.
V útrobách pračky to začalo temně hučet a vzápětí se buben začal plnit vodou. Brzo už jsem jí měl po kolena, ale jinak se dál nic nedělo. Až když jsem jí měl těsně pod zadek, přestala stoupat a buben se i se mnou uvnitř roztočil. Po chvilce už jsem nevěděl, kde je nahoře a kde dole, voda se na mě valila střídavě z obou stran, jen při těch vzácných okamžicích, kdy se buben zastavil, jsem se mohl zorientovat. Nejprve jsem se snažil zadržovat dech, jak jen to šlo, ale když jsem se párkrát nestihnul včas vynořit z vody a něco jsem jí vdechnul, ukázalo se, že táta měl pravdu, když říkal, že schopnost dýchat pod vodou máme v rodině. Za chvilku už začala voda pěnit, jako u běžného předeprání. Tušil jsem, že to nezůstane jen u toho. Celou tu dobu se na mě všechny tři holky dívaly jako by byly někde v kině a každou chvilkou se něčemu chichotaly. Já se mezitím snažil držet se co nejdále od poklopu, ale veškeré mé snahy vyšly nazmar, když si se mnou voda pohazovala úplně jako s mou sestrou včera v noci. Ale nebýt toho, že jsem měl to nejméně příhodné publikum, byl by to ten nejúžasnější zážitek, kterého se mi dostalo.
Zdálo se mi to jako docela dlouhá doba, než voda odtekla a já byl zase na suchu. Než mě pračka začala prát, měl jsem za to, že je to docela brnkačka, ale teď jsem si říkal, jak to ty holky můžou vydržet, prát se několik hodin, když i tohle předeprání bylo docela namáhavé. Celou tu dobu jsem se snažil tak nějak plavat a udržovat si vědomí o tom, kde je nahoře a dole.
Náhle se poklop otevřel a do bubnu se na mě dívaly Vicky a Shauna s Emily posazenou na ramenou.
„Snad už nejsi unavený?“ poznamenala Shauna, „ještě zdaleka není konec.“ S námahou jsem se posadil.
„Jak to můžete tak dlouho vydržet?“ udiveně jsem se zeptal.
„Ukázals nám, že dívání na něčí koupání je super zábava, takže ti prozradíme tajemství. Vtip je v tom, že nesmíš plavat. Ty se pořád nějak snažíš bojovat s vodou a to tě unavuje. Prostě se tomu podej, nech pračku, ať udělá svou práci a uvolni se. Je vidět, že voda ti nijak nevadí, tak věř, že uvnitř se ti nic nestane. My to jinak neděláme. Tak, jak to děláš do teď, bys hodně brzo usnul, nebo spíš omdlel,“ řekla Vicky.
„Tak dobře, díky za radu. Mohl bych na chvilku ven a odpočinout si?“ zaprosil jsem. Vicky se otočila na svou sestru a na Emily: „Co myslíte, holky, už je dost čistý?“ První odpověděla Emily.
„Néééé, není.“
„Taky si myslím, že by mu ještě chvilku při hlavním programu neuškodilo,“ souhlasila Shauna.
„Takže ne, nemohl,“ zamítla Vicky a znovu mě uvěznila uvnitř.
Aniž by cokoliv zmáčkla, po zabouchnutí poklopu se okamžitě ze stropu spustil déšť vlažné vody a mé praní pokračovalo. Nebylo před ním úniku, voda snad prýštila i zespoda. Aspoň že nebyla studená, avšak bylo jí zase o něco víc. Buben se znovu roztočil a já zkusil, jak mi poradila Vicky, nedělat nic a nechal jsem se unášet proudem. Vskutku to bylo jednodušší, teprve teď jsem se začal cítit jako holka, nebo ještě lépe, jako právě čištěné prádlo. Pračka se mnou ještě chvilku točila a pak začala zpomalovat. Teď asi začne pršet to růžové mýdlo,pomyslel jsem si. Jako na povel ze stropu začal kanout růžový gel. Stejně jako holky přede mnou i já ho trochu nabral do dlaně a promnul. Voněl po jahodách, podobně jako naše oblíbená dětská zubní pasta. Zajímavé bylo, že se hned nesmíchal s vodou a zůstával na hladině. Za chvilku už jsem sám byl celý obalený tím růžovým lepkavým sirupem a na hladině se ho udělal dost silný povlak.
Při pohledu ven jsem spatřil, jak Shauna ukazuje na mě a cosi vypráví mé sestře. Ta se znovu začala smát.
No bezva, sledujou mě jako delfína v akváriu, blesklo mi hlavou. Dokonce mi uvnitř rozsvítily.
Přítok mýdla ještě ani neskončil a buben už se se mnou znovu roztáčel. Jak jsem čekal, nejprve pomalu, takže voda uvnitř postupně zrůžověla, jak se společně se mnou míchala s mýdlem. Pak otáčky prudce zrychlily a mě zachytil jeden z těch měkkých výstupků, kterými byl buben vybaven. Natlačilo mě to na jeho stěnu a rotoval jsem takovou rychlostí, že jsem naprosto ztratil přehled. Uvědomoval jsem si jen to, že jsem na kratinkou chvíli ve vzduchu a hned zase ve vodě, dokud se kolem mne nenašlehala ta hustá pěna. Když už se mi z toho točení začala motat hlava, buben se zvolna zastavil a já začal pomalu klesat ke dnu. Další mé praní probíhalo normálně, vždycky když jsem byl ve zbytku vody na dně, buben se pootočil a nechal mě stále dokola klesat na dno v té husté pěně. Po chvilce jsem na kůži ucítil jakési mravenčení. Napadlo mě, že to asi dělá ta pěna a vzpomněl jsem si, jak táta říkal, že teprve teď má ten správný čistící účinek, takže mé praní asi právě dosáhlo vrcholu. Nebylo to nijak nepříjemné, jen to trochu lechtalo a postupně se mi rozlézalo po celém těle, i mezi půlky mého zadku a na pindíka. Tam to dráždění bylo trochu silnější, takže jsem si sáhnul mezi nohy a začal si ho mnout. Najednou jsem v něm cítil jakýsi tlak a i na pohmat jakoby se mi zvětšil a ztvrdnul.
Už mi bylo jedno, jestli se na mě holky venku dívají, já skrz pěnu neviděl skoro nic, takže jediné, o co jsem se snažil, bylo zklidnit to lechtání. Avšak čím déle jsem se tam dole hladil, tím víc jsem cítil napětí, které mi pindíka naplňovalo. V tom se mi tam dole rozlil tak úžasný pocit, jaký jsem do té doby nepoznal. Přicházelo to jakoby ve vlnách a při každé takové vlně se mi tam dole všechno sevřelo, dokonce i zadek. Celé to trvalo jen chvilku, ale přál jsem si, aby to nikdy nepřestalo, tak moc to bylo nádherné. Když to nakonec přeci jen pominulo, byl jsem z toho celý konsternovaný a jen vzdáleně jsem si uvědomoval, kde vlastně jsem a co se se mnou děje.
Nakonec se buben zastavil a shora se znovu spustila voda, aby odplavila všechnu tu pěnu. Nejspíš aby to šlo rychleji, pračka se mnou znovu začala točit, ale už jen pomalu a pěna postupně mizela. Když nakonec všechna odtekla, pračka se znovu naplnila čistou vodou a několikrát mě v sobě protočila, abych se úplně opláchnul od mýdla. To se pak ještě jednou opakovalo, asi jak maminka tvrdí, že prádlo, tedy i mě, je nutno máchat ve dvou vodách. Nakonec i poslední várka vody odtekla a pračka ztichla. Když pak Vicky konečně otevřela poklop, ležel jsem bezvládně na dně a vůbec se mi nechtělo vstát.
„Tak, je čas na jídlo,“ řekla Vicky a společně se Shaunou mě zvedly jako mouchu z polévky a postavily na židli.
Bylo mi úplně jedno, že jsem nahý, že si mě prohlížejí jako nějaký exponát v muzeu, únava mne přemohla a tak mě Shauna musela držet, zatímco Vicky mě utírala do sucha.
„Je docela unavený,“ poznamenala.
„To je jen napoprvé, pak už to bude lepší, časem se to naučí,“ odpověděla jí Shauna a usmála se na mě. Už to nebyl takový ten škodolibý smích, jako když mě dávaly do pračky. Jakoby mě teď zase začaly uznávat, že nejsem strašpytel. Ale to, co řekla, mě trochu probudilo. „Cože, vy mě chcete ještě dát do pračky?“
„Ale samozřejmě, blázínku, ještě nejsi tak čistý, jak jsme očekávaly, teď se najíš, chvilku si odpočineš a pak uvidíme, co s tebou dál. A navíc je na tebe docela pěkný pohled,“ sladce odpověděla Vicky. Nemohl jsem jen tak přiznat, že se mi to celé praní vlastně líbilo, i když to bylo dost namáhavé.
„Vždyť jsem tam byl tak dlouho, určitě jsem čistý víc než dost,“ naoko jsem jí odporoval, zatímco jsem se oblékal.
„To určíme my a nehádej se s námi. Jen si to zhoršuješ, tak mazej se najíst, teď se bude koupat Emily,“ pohrozila mi Shauna. Raději jsem zmlknul a loudal se do jídelny ke stolu s obloženým talířem a pečivem. Naložil jsem si sýr se salámem na housku a poslouchal, jak se sestřenky baví, jaký mé sestře nastaví program. Docela rád bych se znovu díval, ale nechtěl jsem je ještě více pokoušet, aby je náhodou nenapadlo, že mě znovu vyperou, tentokrát spolu s Emily. Vážně jsem si potřeboval odpočinout. Jakmile se pračka znovu rozběhla, sestřenky se vrátily ke mně do jídelny.
„Takže Joshuo, Emily se teď bude nějakou tu hodinku taky koupat a ty si po jídle půjdeš do svého pokoje zdřímnout. Pak tě vzbudíme a budeme pokračovat,“ nařídila mi Shauna. Poslechl jsem ji. Nepochyboval jsem o tom, že má očista v pračce ještě neskončila a už jsem se i trochu těšil. Jen jsem litoval, že nemohu znovu vidět, jak se pere Emily, nebo dokonce některá ze sestřenic. Mohl jsem jen ve svém pokoji poslouchat, jak jí pračka čistí, představovat si, co všechno se s ní děje a těšit se na další očistu. Únava mne ale brzo přemohla a já usnul jako dudek.
Když mě sestřenky probudily, za oknem už se pomalu stmívalo. Odvedly mě do koupelny, kde se v pračce Emily právě oplachovala od mýdla. Asi jsem tedy tak dlouho nespal, nebo tam Emily byla podstatně déle, než jen hodinu.
„Svlékneš se sám, nebo ti zase máme pomoct?“ zeptala se Vicky. Vzhledem k tomu, že jsem měl na sobě jen trenýrky, ve kterých jsem spal, nebylo nijak těžké je ze sebe shodit. Za okamžik jsem před nimi stál úplně nahý, a jak si mne se zájmem prohlížely, začal jsem se hrozně stydět.
„Ještě je pořád nějaký špinavý, co myslíš, Vicky?“ ohodnotila mé vyprané tělo Shauna.
„Bude to chtít extra předepírku ve sprše,“ souhlasila druhá sestřenice a poručila mi: „tak honem, zalez tam!“
Pokud bych jen na chvilku doufal, že mě nechají umýt se samotného, pěkně bych se přepočítal. Sestřenky šly hned za mnou a podržely dveře, abych je nemohl zavřít. Shauna mě nejprve pokropila vodou ze sprchy a vzápětí sprchovým šamponem, ve kterém jsem se běžně koupal.
„Takhle budu celá mokrá,“ zlobila se Vicky a k mému úžasu si začala svlékat tričko. Shauna ji vzápětí napodobila, takže brzo tam stály jen v džínsech. Nedalo mi to a očima jsem hltal jejich mladé poprsí. Zdálo se, že jim mé zkoumavé pohledy dělají dobře, ale když jsem se natáhl a chtěl se jich dotknout, rázně mě pleskly přes ruku. Vicky vzala do ruky houbu a začala mě celého drhnout od hlavy k patě. Nejprve přes celá záda a pak i zepředu, přičemž se nezapomněla zdržet na mém pindíkovi a dávala si záležet. Zase jsem v něm pocítil ten zvláštní tlak, jako předtím, když jsem si ho mnul sám.
„Jé hele, už mu stojí,“ usmála se Vicky a ustoupila, aby se Shauna mohla podívat. Nejspíš mluvila o mém pindíkovi a já se styděl ještě víc, až mi zrudly tváře, ale neměl jsem na vybranou, musel jsem tam stát, celý od pěny a nechat je kochat se mým nahým tělem. Nakonec mne opláchly vodou a znovu zhodnotily, jak jsem čistý.
„No, teď už to vypadá, že si tím pračka poradí, co říkáš?“ pronesla Shauna. Vicky mě otočila kolem dokola.
„Snad ano, ale stejně bych to nenechala jen při jednom cyklu, pro jistotu,“ řekla Vicky.
Byl jsem si jistý, že čistší už být nemohu, ale jednak byly silnější než já a jednak jsem zatoužil po dalším praní v pračce.
Avšak nechal jsem je, aby si myslely, že se budu bránit, takže jsem ještě počkal, až Vicky z pračky vyndá Emily a pak jsem se nechal stejně jako předtím odnést do pračky se sevřenými pažemi nad hlavou. To už jsem byl spíše vzrušený, než vystrašený, tedy dokud nepromluvila Shauna.
„Abych nezapomněla, volali teta se strejdou, že se ještě někde zdrží, přijedou až ráno a prý se tady o vás máme postarat. Máme vám dát večeři, vykoupat a uložit do postele. Po jídle už jsi, prospal ses taky dost, takže teď se budeš koupat celou noc, abychom si mohly být jisté, že jsi úplně čistý.“
„Počkejte, úplně celou noc?“ protáhl jsem obličej, protože jedno praní bylo až až.
„Nastavíme ti osm cyklů v šamponu a osm v růžové pěně. Hezky na střídačku. Snad tě to naučí, nešpehovat nás, když se koupeme my,“ řekla Vicky a zavřela mě uvnitř.
Znovu jsem si pomyslel, když to zvládne Emily, tak já prostě musím taky! Stejně jsem neměl na vybranou.
Holky ještě chvilku cosi nastavovaly na ovládacím panelu pračky a pak ji spustily. Můj první celonoční prací maratón právě začal, ale v mých pocitech už nehrál hlavní roli strach, jako poprvé. Vážně jsem měl radost, že se takto mohu koupat, že nemusím nic jiného dělat, než nechat pračku, aby mě vyprala opravdu dočista a skoro bych i souhlasil se svými sestřenkami, že jsem pořád hrozně špinavý. Ty se na mě ještě chvíli dívaly, jak se peru v první várce vody, dokonce si na mně i rozsvítily, když mne obklopila ta jahodová hustá pěna, ale při svém dalším praní ve druhé várce šamponu zhasly světlo a nechaly mne o samotě. Teprve teď jsem si praní vychutnával do posledního detailu. Byl jsem úplně sám, jen v moci pračky, která určovala program mého mytí. Dokonce jsem přestal počítat, kolikrát už mě prala v šampónu a kolikrát v jahodové pěně a jen jsem v duchu děkoval sestřenicím, za jejich důkladnou péči.
Když se znovu poklop otevřel, byla venku hluboká noc a Shauna s Vicky byly v nočních košilích. Vypadaly ospale, nejspíš se právě vzbudily, ale když mě viděly nahého a dokonale vypraného, ve tvářích se jim ukázal úsměv.
„Tak upaluj do postele, myslím, že protentokrát to stačí. Doufám, že si příště rozmyslíš nás špehovat,“ zívla Shauna.
To si piš, že budu, pomyslel jsem si a zahučel pod peřinu.

© Laundry Boy, Únor 2015